Poradna › Stavební příprava

Stavební příprava pro venkovní vířivku není nijak složitá. Abyste mohli vířivku bez problému užívat, je potřeba:

Umístění a transport

S vířivkou se vždy manipuluje vcelku a její váha bez vody se pohybuje mezi 200-400kg, v závislosti na zvoleném modelu. Při volbě transportu vířivky záleží nejen  na mistě jejího uložení, ale také na celkové trase od místa příjezdu technika s vířivkou k samotnému místu uložení (velikost vstupní brány, stromová a rostlinná výsadba, převis střechy, výška terasových schodů, aj.). Manipulace probíhá většinou pomocí 4-6 ti osob, a to za pomocí speciálních popruhů. Další možností jsou jeřáb či vrtulník (to ale jen v ojedinělých případech 😊). Důležité je vždy trasa od místa, kde může auto s vířivkou zastavit až po místo uložené (velikost branky, křoví, převis střech a jiné.) Vířivka se zpravidla nese na výšku, tak aby mohl být průchod co nejmenší. Díky tomu například nás model Capri projde i dveřmi o šířce 80 cm.

Při výběru místa doporučujeme myslet i na pohodlí při víření, a to zejména v zimním období, kdy cesta k vířivce přes celou zahradu může být skutečně mrazivým dobrodružstvím. Ideální je zvolit umístění nejblíže k domu. Závěrem také doporučujeme myslet i na velikost příslušenství k vířivce, zejména manipulační prostor pro sklápění termického krytu či umístění schůdků.

Vhodné podloží

Pro správné fungování vířivky je potřeba rovné a zpevněné podloží, s co nejmenším spádem. Jako vhodná podloží lze uvést zámkovou dlažbu, keramickou dlažbu do štěrku, betonovou desku či dlažbu na terčích (doporučujeme ověřit nosnost terčů), tak terasová prkna (ať už dřevěná, plastová či dřevo – plastová). Zcela nevhodné je umístění na trávu či štěrk.

Zapuštění do země

Vířivku je na přání zákazníka možné částečně či zcela zapustit do země.  Vždy je potřeba brát na zřetel rozměry servisních prostorů, jež činí ideálně cca 50 cm na všechny strany , minimálně však ze dvou do písmene L.

Nemůžete se rozhodnout, zda vířivku zapustit či nikoli? Každá z variant má své pro a proti.

Do zcela zapuštěné vířivky se hůře vstupuje (vstupujete do „díry“), ale jedná se o pohledově velmi vkusné designové řešení, kdy vířivka s prostorem krásně splyne.

Kompromisem může být zapuštění o polovinu (poté nastupujete ze stejné výšky jako při používání schůdků).

Obecně však doporučujeme vířivku nezapouštět. Se zapuštěním jdou ruku v ruce vyšší náklady na stavební přípravu a máte omezenou variabilitu do budoucna v případě přemístění vířivky či její výměny.

Elektrické připojení

Vířivka vzhledem ke svému výkonu standardně potřebuje 400V (dříve 380V). V ojedinělých případech, pokud je vířivka menší a disponuje slabšími čerpadly, lze zapojit na 230V (toto zapojení však většinou spíše nedoporučujeme, jelikož provoz vířivky může mít jisté nedostatky (nemožnost běhu čerpadla a topení současně, aj.)

V praxi to znamená omezení používání vířivky při zimích teplotách, vířivka nebude mít dostatek energie na doohřívání vody při současném aktivním používání a voda tak bude při používání chladnout.

Detailnější informace ke spotřebě naleznete zde: Spotřeba

Technická specifikace:

Vířivka je připojena pomocí tzv. pevného spoje (není využita zásuvka). Vývod kabelu může být kdekoli tak, aby dosáhnul do rozvodnice uvnitř vířivky (nachází se zpravidla na straně ovládacího panelu). Nejčastěji se je kabel vyváděn  ze zvoleného  rohu vířivky (můžete si vybrat libovolný roh a technik si již kabel dovede uvnitř vířivkou kam je třeba). Důležité je dbát, aby byl kabel (CYKY 5×2,5mm) na vlastním okruhu s jističem C16A a proudovým chráničem. Kabel nesmí být vyveden pod vířivkou – ta leží celou svojí plochou na zemi a z důvodu váhy nedisponuje seřizovacími nožičkami.

Napouštění a vypouštění vody

Vířivky standardně nejsou připojovány na pevný napouštěcí/vypouštěcí vývod. Napouští se hadicí vloženou do oblasti filtru a vypouští se pomocí výpustného ventilu na boku opláštění. Vodu ve vířivce doporučujeme měnit jednou 2,5-3 měsíce a pevné připojení není tak potřeba.

V případě umístění vířivky v interiéru doporučujeme mít u vířivky odtokový kanálek (alespoň na straně sklápění termokrytu, pro odtok zkondenzované vody).